Útěk

Naruto si ihned všiml, že je v místnosti někdo další, ale myslel si, že je to Yumi nebo Kakashi. Bohužel se spletl. U dveří stál někdo, koho by tam určitě nečekal. Když se podíval ke dveřím, uviděl tam blonďatého muže, kterému byl tolik podobný. Na tváři měl šokovaný výraz. Zatím.

„Tati.“ vyjekl Naruto a odskočil co nejdál od Sasukeho, který byl jako v transu.

„Já ti to vysvětlím.“ pokračoval Naruto, když jeho otec nic neříkal, ale přerušil ho Minatův ledový hlas.

„Vypadni! Vypadni a jestli se tu někdy objevíš, tak tě vlastnoručně zabiju!“ řekl normálním hlasem, ze kterého ale čišela nenávist a pohrdání. To samé oba mladíci mohli vyčíst i z jeho očí.

Sasuke se urychleně zvedl a chtěl běžet pryč, co nejdřív, ale zvedl se i Naruto.

„Ty tady zůstaneš!“ vyštěkl na Naruta Minato, rudý vzteky.

„Ne, nezůstanu.“ řekl odhodlaně Naruto a popadl překvapeného Sasukeho za ruku.

Vyběhl společně s ním z pokoje a za sebou nechal rozzuřeného otce. Když už byl od dveří, objevila se tam Kushina i s Yumi a obě se tvářily nechápavě.

„Tak si běž, ale už se nevracej! Nikdy!“ vykřikl za Narutem ještě Minato. Naruto se na dvě rusovlásky před sebou smutně podíval a řekl:

„Lituju, že to skončilo zrovna takhle. Sbohem.“ s tím pevně stiskl Sasukeho ruku a oba vyběhli otevřenými dveřmi z domu. Kushina i Yumi se za nimi dívaly a ani jedné neuniklo, že se ti dva drží za ruce. Yumi věděla, co se stalo a Kushině to začínalo pomalu docházet, ale přesto se musela zeptat.

„Co se stalo, Minato?“ zeptala se Kushina opatrně Minata, který se vyřítil na chodbu.

„Ten parchant! Jak si to vůbec mohl dovolit! Můj vlastní syn je gay!“ křičel Minato jako smyslů zbavený. Yuminy oči se zalily slzami.

„Ty o něm nic nevíš! Jak si ty vůbec dovoluješ ho vyhodit jen kvůli jeho orientaci!“ vykřikla mladší rusovláska a také vyběhla ven stále otevřenými dveřmi.

„Yumi...“ zašeptala Kushina smutně. Svůj pohled stočila znovu na Minata, ale to už okolo něj stálo pět silných chlapů, kteří by jednou ránou mohli člověku zlomit všechna žebra.

„Najděte je všechny tři! Je mi jedno, jestli živý nebo mrtvý!“ přikázal jim Minato. S tím se všech pět goril vydalo hledat Naruta, Yumi a Sasukeho...

„Ale Minato! To nemůžeš! Je to tvůj syn! A co Yumi?!“ řekla vyděšeně Kushina, ale Minato se na ní ledově podíval.

„Pokud se do toho budeš plést, tak nechám zabít i tebe.“ řekl Minato a zasmál se hrozivým smíchem. S tím zmizel v jeho pracovně.

„Minato...“

„Naruto! Sasuke!“ vykřikla Yumi, která se ty dva snažila co nejrychleji doběhnout. Oba mladíci zastavili a podívali se na Yumi, která je konečně doběhla.

„Prčo jsi tu, Yumi? Snad jsi neutekla taky?“ zeptal se překvapený Naruto tím, že ji vidí.

„Nemohla jsem unést to, co o tobě řekl. Už se tam taky nevrátím.“ prohlásil stále se skelnýma očima Yumi.

„Ale kam půjdeme?“ zeptal se poprvé za celou dobu Sasuke.

„K tobě už jít nemůžeme. Je tam ta Yumi a ta by o nás řekla, kdyby se jí někdo ptal.“ řekl Naruto.

„Měli by jsme utéct co nejdál. Jak znám Minata, tak nás bude chtít najít. Když jsi byl pryč, tak se za ním zastavil jeho dlouholetý přítel, ale když odcházel...tedy spíš utíkal, tak Minato přikázal nějakým gorilám, aby ho našli a zabili. A myslím, že nás potká stejný osud.“ řekla smutně Yumi s tím za svými zády uslyšeli posměšný hlas.

„A mám vás!“ řekl vysoký a svalnatý muž a silně chytl Naruta. Tím ho odtrhl od Sasukeho.

„Běžte!“ vykřikl Naruto, ale Yumi se místo toho pověsila tomu chlapovi na záda. Chlap se na ní snažil dosáhnout jednou rukou, zatímco v té druhé držel Naruta, který ani nemohl dýchat. Sasuke také neváhal a snažil se Naruta dostat z jeho sevření. Nakonec se mu to povedlo a Naruto byl konečně volný. Yumi ladně seskočila z jeho zad a všichni tři se vydali co nejrychleji pryč. To už ale za nimi běželi i další chlapovi kumpáni. Yumi jich napočítala pět.

„No sakra! Nesmí nás chytnout!“ vykřikla Yumi vyděšeně a její pohled sklouzl na Naruta. Ten vypadal, že se s nimi snaží běžet, ale viditelně zpomaloval.

„Je ti něco Naruto?“ zeptal se ho Sasuke, který si toho také všiml.

„Já...točí se mi hlava a nejspíš mám něco zlomenýho.“ řekl mdle Naruto. Jenže potom se zastavil a kdyby ho Sasuke včas nechytil do náruče, spadl by na zem.

„Musíme se někde schovat.“ rozhodla Yumi a vtáhla Sasukeho s Narutem v náručí do skoro rozbořeného domu.

„Myslíš, že nás tu nenajdou?“ zeptal se s obavami Sasuke.

„Asi jo, musíme odtud co nejrychleji pryč, ale nejdřív musíme vymyslet co dál.“ řekla Yumi a podívala se na Naruta, ale ten měl zavřené oči.

„Naruto? Naruto! Slyšíš mě?“ zeptala se ho Yumi ihned. Naruto jí neodpovídal. Byl v bezvědomí.

„Tohle je zlý. Musíme odtud, jinak to s Narutem nedopadne dobře.“ řekla Yumi a začala vymýšlet nějaký plán.

Jenže dřív než na něco pořádného přišla se ozvaly kroky. Yumi se podívala na Sasukeho, který pochopil a oba se tiše vydali pryč. Bohužel Yumi zakopla o železnou tyč a zvuk se rozhlehl po celé budově. Nejistě kroky se zrychlily a mířily přímo k nim.

„Běž!“ vykřikla Yumi a ona i Sasuke se rozeběhli pryč. Ocitli se na schodišti, a tak běželi nahoru, protože hlavní dveře byly zablokované velkou hromadou suti.

Panelák měl osm pater, ale Sasuke, i když byli teprve v pátém začal zpomalovat. Naruto nebyl nijak těžký, ale i přesto ho hodně unavilo, že ho musel nést. Yumi si toho všimla a chtěla zpomalit.

„Nezpomaluj!“ křikl na ní Sasuke, a tak Yumi, i když nechtěla, zrychlila. Po nějaké době se konečně objevili až v osmém patře. Ale co dál?

„Pojď, tady to vede na střechu.“ řekla Yumi, která si všimla ztrouchnivělých dřevěných schodů na střechu

„Jdi s Narutem první.“ rozkázala Yumi a Sasuke jí poslechl. Museli jít po jednom, protože hrozilo, že by se schody propadly.

„Nech mě!“ uslyšel najednou Sasuke za sebou, ale neotáčel se. Věděl, že musí jít dál.

„Ty malá mrcho!“ ozvalo se zase a pak jen veliká rána. A najednou se tam rozhostilo ticho. To ale netrvalo dlouho, protože se ozvalo první vrzání schodů. Sasuke tušil, že je to nějaký z tich chlapů, protože kdyby ho Yumi nějakou náhodou porazila, tak by tam zůstala ještě chvíli. Sasuke se přinutil k ještě rychlejšímu tempu a konečně ho ovanul noční teplý větřík.

Co teď? Zeptal se sám sebe a rozhlédl se kolem sebe. Nikde neviděl nic, co by mu nějak pomohlo a kroky byly čím dál blíž.

Sakra, mysli! Rozkázal si a v tom uviděl, že tenhle panelák je postavený přímo vedle toho dalšího. Mezera mezi nimi nemohla být víc než dva metry.

Tohle musím skočit, řekl si zase Sasuke. Věděl, že normálně, kdyby byl sám, tak by to přeskočil určitě, ale teď měl sebou Naruta... Najednou se za ním ozval hlas...

„Nemáš kam utéct.“ ozvalo se posměšně a právě to donutilo Sasukeho se rozhodnout. Napnul svaly na svých nohou a prudce vyskočil. Chvíli to vypadalo, že to nepřeskočí, ale naštěstí dopadl na střechu dalšího z paneláků. Sasukemu se podlomily nohy, ale naštěstí nespadl a mohl jít dál. U paneláku uviděl rezavé schody, a tak se k nim vydal. Teď byly jeho jedinou záchranou...

Muž neváhal ani vteřinku a bez problémů přeskočil za Sasukem, který už ale byl právě u těch zrezivělých schodů a co nejrychleji po nich běžel dolů. Věděl, že ho muž bude určitě následovat.

Všech osm pater Sasuke seběhl skoro bez dechu a nohy ho hrozně bolely, ale stále tu byl ten chlap. Musel se ho nějak zbavit. Naštěstí on nebyl tak rychlý jako Sasuke a byl teprve v polovině schodiště. Rozhlédl se kolem sebe a všiml si, že schody drží jen tak tak. Kdyby tomu trochu pomohl, mohla by se celá konstrukce zřítit a s ní i ten chlap. Sasuke tedy neváhal a popadl velké dřevěné poleno a vší silou praštil do vratkých schodů, které s rachotem začaly padat k zemi.

Černovlasý popadl Naruta a rozeběhl se pryč, protože věděl, že i když se tohohle chlapa zbavil, tak určitě tohle všechno sem nažene ostatní gorily.

Sasukeho pohled sklouzl na Naruta. Stále byl v bezvědomí.

Musím s ním do nemocnice. Prolétlo Sasukeho myslí, ale tuhle myšlenku ihned zavrhl. Kdyby tam šel, zavolali by Narutovým rodičům a to by byl konec. Sasuke se tedy vydal dál, ale držel se v zapadlých uličkách, aby ho náhodou někdo neviděl.

Když si byl Sasuke jistý, že ho tu nemůžou najít, vlezl do jednoho z lépe zachovalých paneláků a vlezl do jednoho z bytů hned v přízemí.

Naruta Sasuke položil na zem v obýváku, který byl jediný dočasně obyvatelný a sám si lehl vedle něj. Silně ho objal a po chvíli usnul vyčerpáním.

Ráno Sasukeho probudily první paprsky Slunce, které prosvětlovaly zatuchlo místnost, kde se právě teď nacházeli. Ihned jakmile otevřel oči se rozhlédl kolem sebe. Přál si aby to byla jen hrozná noční můra a že teď se probudí v posteli a vše bude v pořádku. Místo toho ale ležel na zemi a v náručí měl Naruta, který byl nejspíš stále v bezvědomí. Až bolestně si uvědomil, že pokud ho někdo neošetří, tak to s ním dopadne špatně. Rozhodl se, že s Narutem zajde do nemocnice a až ho ošetří, tak uteče pryč. Věděl, že je to nejistý plán, ale Naruto byl teď hlavní a Sasuke by si nikdy neodpustil, kdyby se mu něco stalo. Zvedl se tedy ze země a Naruta vzal do náručí. S tím se vydal najít nejbližší nemocnici.

Bohužel brzy zjistil, že se dostal do části Tokia, kde nikdy nebyl. Byl ztracený a na ulici nebyli žádní lidé, kteří by mu poradili.

„Pane! Co se stalo?“ zeptala se ve spěchu mladá žena, která zrovna vyšla z jednoho z domů. Mířila si to přímo k nim.

„Můj kamarád je v bezvědomí. Potřebuji pomoc, ale nějak jsem se ztratil.“ přiznal Sasuke nakonec.

„A jak se mu to stalo?“ zeptala se, když kontrolovala jeho stav. Vypadala jako doktorka.

„To bych radši neříkal.“ odpověděl Sasuke a žena si ho zkoumavě prohlédla. Pak prohlásila: „Pojďte, potřebuje pomoc. Nevypadá moc dobře. Jak dlouho je v bezvědomí?“

„Od včerejška. Stalo se to večer.“ řekl Sasuke.

„Od včerejška?! Ale proč jsi nepřišel pro pomoc dřív?“ zeptala se ho rozzlobeně, ale to už vstupovali do jejího domu.

„Vezmi ho do ložnice a polož na postel.“ přikázala mu a sama si pro něco došla do vedlejšího pokoje.

„Budu potřebovat pomoc, tak tu zůstaň.“ přikázala mu žena a Sasuke kývl.

Po hodině žena skončila s Narutem, který teď klidně ležel s obvázaným hrudníkem na posteli.

„Má zlomených pět žeber. Bude muset do nemocnice.“ řekla žena, když vyšla z ložnice a zamířila do kuchyně, kam ji Sasuke následoval.

„No... to nemůže. My jsme vlastně na útěku a ...“ začal Sasuke, ale jako by si až teď uvědomil co vlastně říká a ztichl.

„Na útěku? Proč?“ zeptala se ho překvapeně.

„Před jeho otcem.“ řekl po chvíli ticha Sasuke.

„Nejsi ty Sasuke Uchiha?“ zeptala se ho najednou a Sasuke překvapeně nadskočil.

„J-jak to víte?“ zeptal se jí.

„Dnes ráno to bylo ve zprávách, že včera nějaký Sasuke Uchiha unesl z domu rodiny Uzumaki Naruta Uzumaki a vzal sebou i jeho sestru Kushinu.“ řekla žena zamračeně.

„Ten bastard...To není tak úplně pravda. Víte...“ najednou se Sasuke zastavil. Nevěděl, jestli má té ženě říct, proč vlastně utekli, ale nakonec se rozhodl...

„Já a Naruto spolu chodíme, ale jeho otec to zjistil a hrozně zuřil. Vyhodil mě z domu, ale Naruto se mnou utekl a Yumi se k nám za chvíli přidala. Jich otec na nás poslal pět jeho goril, aby nás zneškodnili. Když nás poprvé dohnal jeden z těch chlapů, tak Naruta chytil a právě od tud má to zranění. Naštěstí jsme mu utekli, ale on nás dohonil v jednom paneláku, kde něco udělal Yumi a já s Narutem, který už byl v bezvědomí jsem se dostal na druhý panelák a potom jsem se dolů dostal pomocí kovových schodů, které jsem pak zničil. Ten chlap je nejspíš mrtvý, ale nevím, co je s Yumi.“ řekl Sasuke nakonec a žena se na něj nevěřícně dívala.

„Ale to musíte zavolat policii a ...“ začala žena, ale Sasuke jí přerušil.

„To nemůžeme. Nevěřili by nám. To je naše slovo proti jeho a on je dospělý.“ řekl smutně Sasuke.

„Hm... tak tu zůstaňte dokud se Naruto neuzdraví. Ale pak už vás nechci vidět. Nechci mít problémy.“ rozhodla nakonec žena a Sasuke se na ní překvapeně a zároveň vděčně usmál.

„Děkuju.“ řekl.

„Jsem Saya.“ řekla žena a nastavila mu ruku. Sasuke ji stiskl.

„Sasuke.“